žasnu

Nikdy jsem v Brně nebyla na hokeji ani fotbalu, ale toto jsem žrala s chutí.

Je z ní přístřešek na zastávce autobusu. Zmenšeninu díla pana Kaplického si můžete zajet na Lesnou.

Na ulici i v kostele. V podchodu i v parku. V koupelně i v ordinaci lékaře. Tam všude se hrálo, zpívalo a mnohdy i tančilo.

Než byla sokolovnou a než stálo výstaviště, konal se v ní veletrh. Prokoukla.

Kolem té zahrady chodím domů. Jednou jsem chytla za kliku brány.

Po řízení se dobrou radou „na to si zvykneš“ mám poruchy spánku i cukání v tváři. A napadlo mě záchranné řešení.

Víte, kde stojí první brněnská elektrárna postavená podle návrhu Thomase Alvy Edisona?

Stojí schovaná ve stejně zpustlé zahradě. Hned vedle vily Tugendhat. Víte o ní?

Když jsem se probojovávala na horu suti, pod nohama mi ujížděly rozlámané cihly, kusy stropů nebo slisovaný výtah...