Betonová kašna ve tvaru pěticípé hvězdy, asfalt, stromy zarostlé houštím a několik cest prošlapaných „nelegálně“. Tím prostorem jsem jen spěchala a nic by mě nepřimělo si tu sednout, nedejbože dát si tu sraz. Bejvávalo! Po loňské osmiměsíční revitalizaci park na Moravském náměstí vstal z mrtvých, byl slavnostně otevřen a je radost v něm být!

Už když jsem loni poslouchala přednášku od tvůrců revitalizace, ateliéru Consequence forma architects, těšila jsem se na jaro, až vykvete jejich práce. Včil se tak stalo. Spousta cest je ještě za decentním provizorním plůtkem s velkými oky s informační cedulí, že je třeba nechat trávníky i stromy pokojně do léta dorůst. Hlásá se tu, že “trávníky musí nejdřív řádně zakořenit a být třikrát pokoseny“. Jasně že počkáme! Je tam vidět spousta odvedené práce. Desítky dosazených stromů i keřů, spousta těch původních přesazených, k tomu 36 tisíc trvalek a na 77 tisíc dalších květin.

Zaujalo mě, jak krajinářská architektka Klára Zahradníčková mluvila o tom, že kořenový systém provětrali a s péčí dělníků ochránili při stavbě cest. Změnilo se toho tolik a je to tak různorodé! Tu je tráva nižší, tam zase vyšší jako na louce. Bílé tulipány právě donaha shodily okvětní plátky a pomněnky zvědavě prokukují oky plotu. Cesty mají podle svého významu různý povrch a potěšily mě dlaždice prorostlé trávou. Ty nelegální stezky samozřejmě nechali, protože mají pádný důvod J Své místo tu mají též pravidelně zaplavované záhony a využití najde i dešťová voda.

Když odlepíte oči od vegetace, o pozornost si říká bezbariérový „bazének“, kterým probíhají s neřízenou radostí děti i psi. Ta radost je nakažlivá, takže se nemusíte sami ani v té vodě cachtat. Culíte se už jen při pohledu na dítko, které pod dozorem osvícené maminky odděno do neoprenových vrstev, ve vodě dovádí. Vodní plochu, která se může změnit do fontán, mlžných trysek nebo divadelního podia, obkroužila parádní proměnlivá dlouhatánská lavice. Jo, kolem parku furt vedou rušné silnice, ale to místo neskutečně prokouklo a je důkazem, že s vlídností veřejného prostoru se dají dělat divy.

Na to všechno dohlíží opodál nová kavárna PARQ s elipsovitým detailem a veřejnými záchodky. Aby toho nebylo málo, v trávě se tu a tam vyloupnou nevšední herní prvky v podobě stolků a židlí. Vtipně si s nimi vyhrál výtvarník Richard Loskot a ta lupa do korun stromů, kterou najdete, jen když se ohnete do dětské velikosti, je boží. Jak se dají židle a stoly pojmout tak, že z nich vzejde altán, kolotoč, skluzavka nebo ovce (!), se musíte přijít přesvědčit už sami.

Když jsem nedávno povzdechla, jak blbě dopadl Mendlák, tak u Moraváku je to přesně opačně. O potroublé kovové lavičky v cestě si tu hnáty nepřerazíte. Tohle se moc povedlo a odvedla se tu skvělá práce. Díky!