„Ty fakt neznáš kavárnu Take5 v Brně u Staré osady?“
Pro mimobrňáky vysvětlivka: Ta oblast je mimo centrum a taky to není výstavní čtvrť, kam běžně člověk jezdí za pozitivními či gurmánskými zážitky.

Pořád takhle reaguju, když přijde řeč na kavárnu, kde vás po vstupu vtáhne hravá vlídná sousedská atmosféra. U pravého pultu je Honzovo kávové království s přehršlí vystavených zákusků a koláčků, které vznikají u pultu vlevo. Tomu šéfuje Honzova žena Vendy. Většinou ji uvidíte soustředěnou na práci, která ji kvete pod rukama. Když ji vyrušíte, rozzáří se jí na tváři úsměv. Vendy nepeče podle plánu a už vůbec ne podle trendů. Má nadání, kreativitu, nadhled a nepotřebuje se zalíbit.

Když jsme sem zamířili v rámci procházky z Písečníku na Starou osadu, ochutnali jsme božího nepřeslazeného indiánka s černorybízovou pěnou, kde spodní část nebyla fádním piškotem. Skrývaly se tu drcené pistácie i dýňová semínka. Vynechat jsme nemohli vytuněný pařížský rohlíček nebo citronovou babetu s yuzu a mákem.

Když jsem Vendy navrhla, že bychom koštli i její loupáky, co sype mandlovými a kokosovými lupínky, lekla se, že je to moc obyčejné. Jenže právě jednoduché věci s nápadem jsou ty nejlepší. Baví mě tady nejen šmrncovní sladké, ale i Vendiny vylomeniny v podobě slaných koláčů, jako ten s chorizem a gorgonzolou, který mám ještě teď na jazyku.

Estetiku tady najdete nejen v pečených výtvorech, ale i v interiéru, který je z rukou Atelier bonbon. Velkorysému a hravě pojatému prostoru s dostatekem velkých oken vévodí osvětlení s neobvyklým oranžovým stínidlem, které je "upletené" ze starých sítěk na mýdlo. Prý je možné je sundat a umýt v myčce. Světlo je dílem sochařky Andrey Kaňkovské.

Až budete přemýšlet, kam si udělat výlet v rámci Brna, prubněte Take 5. Můžete se odtud projít k rodnému domu Bohumila Hrabala (Balbínova 47) s neobvykle usazenou pamětní „deskou“ a pak vyhlídce mezi Židenicemi a Vinohrady nebo k Židovskému hřbitovu, který má atmosféru oázy ve stínu statných stromů.