Kopretinová, Rozmarýnová, Šeříková, Březová, Dubová… To jsou názvy místních ulic. Bonusem je, že končí v lese. Fakt že jo! Judrov (z německého Jundorf), je brněnská čtvrť vzniklá z obce přičleněné k městu v roce 1919. Na některých domech jsou ještě znatelná vrata pro koňské povozy a jako ve správné moravské vesnici, se tady konají srpnové hody. První písemná zmínka o obci je z 13. století a ze 16. století se v lesích zachovaly hraniční kameny. Vzniklo tu několik veslařských klubů, z nichž jako první vyrukoval ten německý v roce 1869 s hrázděnou budovou. Ve znaku má Jundrov hrozny vína, bez kterého se tu nedá ani rána. Je tu několik vináren, samozřejmě se sudovým rozlévaným, kde sladká Pálava nesmí chybět.

Jundrováci mají les nejen za plotem, ale i v srdci. Obora Holedná se holedbá daňky, muflony, jeleny i divokými prasaty. Když budete mít štěstí, uvidíte i bílého daňka. Mně se to za život povedlo dvakrát. Pár let tady na úbočí kopce stojí rozhledna, na které se mi pokaždé rozklepou z těch průzračných schodů kolena. Pokaždé když vidím prťata, jak bez bázně šlapou, hecnu se a dám to taky. Takže po páté. Odměněni jste výhledem i na přehradu. Taky je tu řeka, splav, otužilecké místo na Káčatech a hospoda Pijava (t.č. zavřená). Nevšední je bílá magnólie u městkého úřadu nebo dlouhé paneláky hned u lesa, pospojované krčky se zimní zahradou.

V Jundrově jsem se narodila, a protože jsem tu na čas zase doma, prošla jsem nejen lesem, ale i ulicemi. Gellnarova to dotáhla i na podnikatelské baroko a když už to vypadalo, že se dům pekaře pasoval za nejhnusnější v ulici, vyloupl se adept, který ho trumfl. Na stříšku z vlnitého lamina a pásy umělé trávy musel mít majitel hodně zatemněný rozum. Ještě že se dá zašít do lesa. 🌳