Brňáci své vánoční trhy milují a jsou na ně hrdí. Chodí na ně několikrát do týdne a jsou skvělým místem k přátelským srazům. Korzuje se tu po čtyřech náměstích a střed Brna dýchá téměř rodinnou atmosférou. Nechybí důraz na estetiku stánků, ekologičnost obalů, tradiční řemesla i lákavou gastronomii. Co přesně dělá tyto trhy svébytnými, jsme se vypravili zjistit.

Kdysi se vánoční trhy pořádaly jen na hlavním náměstí Svobody a za správnou vánoční atmosférou se utíkalo na trhy do Vídně, případně Bratislavy. Poslední čtyři roky se trhy konají už na čtyřech hlavních náměstích, která jsou od sebe vzdálena jen pár minut chůze, a změnily se k nepoznání. Slováci i Rakušané teď jezdí pro změnu sem.

 „Baví mě, že návštěva trhů v Brně není jen o postávání na místě, ale i procházkou s velkou nabídkou různých druhů zábavy. Korzujeme, popíjíme, ochutnáváme,“ svěřuje se Kateřina Ráčková, markeťačka z knižního nakladatelství. Ještě před pár lety by ji sem přitom chodit ani nenapadlo. „Tehdejší trapnozoufalé stánky nikoho nezajímaly. Teď je z trhů celoměsíční pouliční večírek, na kterém je tradicí se potkávat se známými. Nejsou pro turisty, jsou nás Brňáků. Jsem na ně hrdá a nestydím se na ně pozvat hosty z Prahy ani ze zahraničí.“

I Brno navštěvují turisté, ale trhy se jim nepřizpůsobily, tak jako ty v Praze. Potkávám rodinu z Malajsie, mladíky z Bulharska, co studují ve Vídni, Maďary a taky mladý pár z anglického Birminghamu, kteří Brno navštívili už na jaře a rozhodli se vrátit. Tristní srovnání s pražskou vánoční atmosférou pak shrnuje náhodný kolemjdoucí, hudebník Petr Váchal. „Jezdíme sem už třetí rok. Jsem ortodoxní Pražák, ale toto se nedá s Prahou srovnat. Tam je to drahý a jídlo katastrofálně špatný. Maximálně ujde Mírák, ale toto (máchne rukou přes náměstí Zelný trh) to ani náhodou není. Tady je to lidský.“

Vyhrává to Zelňák

Vyhřívaná šapitó rozmístěná na Moravském náměstí nemají chybu. Ve dvou z nich se dá vybrat z kulinární nabídky (třeba grilované oštiepky, svařák s mandlovicí z pohořelické Mandlárny, chleba se sádlem či jelítko), v jednom si zatancujete a v malé jurtě je možné přebalit nebo nakrmit děti. 

Trhy na náměstí Svobody působí lehce masovým dojmem, což může být dáno velikostí trhu i samotných stánků. Párkrát jsem natrefila na obří pánve, kde bublaly špekáčky na pivu, jelení kolínka nebo ražniči. Při ochutnávce kapřích hranolků a škvarků ze sumce se zapovídám se skupinkou Bratislavčanů. Hudební vystoupení se tu koná každý den.

Že má Brno smysl pro humor, dokládají prskavky s nápisem „Brno má jiskru“, které jsou k zakoupení na informačním stánku. Místní dopravní podnik tu zase ve staré tramvaji nabízí vtipné trenky s motivy tramvají či autobusů. 

Mezi místními vyhrává na plné čáře atmosférou i nabídkou Zelňák, jak se přezdívá Zelnému trhu. Stojí tu dřevěné stánky natřené nazeleno se střídmým popisem a odpadkové koše jsou obtočené rákosím, aby nerušily romantiku. 

„Děcka, takhle to smrdí v pekle,“ mrkne po přihlížejících dětech kovář Tomáš Plachý, který si v uhlí nahřívá kus kovu, který vzápětí roztluče. Z nabídky řemesel jde vybírat u svíčkaře, zvonaře, řemenáře, hrnčíře, knihaře a dalších. Mou pozornost vzbuzují tradiční perličkové vánoční ozdoby z Krkonoš nebo nápadité plechové šperky a keramické knoflíky, které vyrábějí manželé Denkovi z Plzně. 

Zastavím se i u stánku s perníkem, který peče a zdobí už 20 let Dagmar Lachmanová z Bystřice nad Olší. Její perníky nekřičí křiklavými barvami. „Používám jen dvě barvy na zdobení. Bílou z cukru, bílku a trošky octa, který udělá glazuru tažnější. Ve starorůžové je to samé, ale kápnu tam šťávu ze svařené červené řepy s cibulovými slupkami,“ prozrazuje mi. 

Pochutnala jsem si tu na trhaném jehněčím v bramborové lokši u stánku Ovčí farmy Podyjí, kde mi mladý prodavač Ondřej povyprávěl, jak to na farmě, kde pracuje, chodí. I jejich nepřeslazený višňový svařák neměl chybu. O kousek dál dělají výborný bramborák neutopený v oleji, ale připravený na plotně, manželé Zbrankovi. Jen na vánoční trhy prý zpracují 2 tuny brambor a dát si je tu můžete potřené česnekem, s kysaným zelím nebo s masovou směsí flamendr. 

Fenomén Turbomošt

Horký nápoj namíchaný ze 100% jablečného moštu, jablečné pálenky a směsi koření k brněnským Vánocům už neodmyslitelně patří. Na trzích se letos objevuje jedenáctým rokem, přičemž nápad rozjelo trio podnikatelů později stojících za legendárním Barem, co neexistuje nebo barem Super Panda Circus. „Byli jiní a nešidili to. Dneska už mošt míchá s alkoholem kde kdo, ale oni byli průkopníci a odstartovali fenomén,“ komentuje jejich práci Adéla Nováková, tisková mluvčí brněnského Turistického informačního centra (TIC). 

„Poměrně dlouho nám trvalo, než jsme přišli na to, že jabko v moštu funguje nejlíp s jabkem v pálence,“ usmívá se při vzpomínkách Honza Vlachynský, jeden ze zakladatelů. Za stánek s Turbomoštem si stoupl jako 21letý student, který do té doby jen rozvážel se dvěma kamarády a pozdějšími společníky moravský mošt do brněnských kaváren. Protože to bavilo samotné kluky i zákazníky, rozhodli se to další rok zopakovat. „Měli jsme ty nejdelší fronty v historii, protože jsme něco dělali kvalitně a na trhu bylo v té době spousta špatných věcí. Ve frontě u nás stálo třeba 50-60 lidí.“ Dnes se podle něj doba změnila a prodejcům v Brně už nejde o to, aby prodali co nejméně kvalitní a levnou věc, tak jako kdysi.

„Jeden Roztahovák, jednu Slovenskou Strelu a jeden Nejlepší drink v Brně,“ diktuje mladík svou objednávku na turbomoštím stánku. Dát si tu můžete už celkem 14 drinků s nápaditými názvy postavených na základu moštu. Ten pochází z moravských sadů v Hostětíně a z moštárny Mezice. Jablkovici berou ze Samotišek u Olomouce a palírny L’OR z Plzeňska. Koření se přidává, stejně jako to dělala Honzova maminka při svařáku: hezky vyvařit na dvě hodiny v trošce vody. „Občas náš nápad někde někdo zkopíruje, takže se taky soudíme. Mně osobně nevadí, že zkopírují i náš název, ale vadí mi, že tak nazvou něco nekvalitního, co chutná úplně jinak,“ přiznává Honza Vlachynský. Originální Turbomošt je tak možné ochutnat pouze v Brně a pouze na vánočních trzích.

Když se město snaží

„Podstatné změny koncepce vánočních trhů započaly před čtyřmi lety, kdy nastoupila naše paní ředitelka Jana Janulíková,“ zasvěcuje mě pod vánočním stromem do detailů zákulisí tisková mluvčí brněnského TIC, Adéla Nováková. „Důraz dáváme na vizualitu, čímž myslím rozestavění a zdobení stánků, a pak je to obsah sortimentu. Výběr trhovců je daleko přísnější a transparentnější, aby tu bylo kombo kvalitního řemesla i gastronomie, kterou je Brno proslulé.“ 

Že se organizátoři chovají korektně, potvrzuje i Honza Vlachynský: „Za 11 let jsme nezažili náznak úplatku nebo kamarádšaftu, což jsem slyšel, že v jiných městech existuje.“

Zatímco TIC provozuje dvě ze čtyř náměstí s vánočním trhem (náměstí Svobody a Dominikánské náměstí), na dalších dvou náměstích (Zelný trh a Moravské náměstí) organizuje trhy městská část Brno střed. „Návštěvník ale nemá pocit, že chodí po náměstích, která organizují dva subjekty. Nejde o to soutěžit, naším cílem je, aby to návštěvník ani nepoznal a snažíme se nabídku vyvažovat,“ říká Adéla Nováková. 

Nejtěžším krokem, který TIC s Brnem střed prosadily už v roce 2015, bylo zavedení vratných obalů na nápoje. Trhovci si můžou vybrat, zda budou podávat drinky ve znovu použitelných kelímcích z tvrdého plastu či do hrnků. Oboje je zálohované, přičemž zákazník si obal může ponechat jako suvenýr, nebo jej vrátit a dostat zálohu zpět. Brno tak bylo prvním městem v ČR, které se v tomto ohledu začalo chovat ekologicky a každý večer partnerský spolek pro tradiční Vánoce kelímky a hrnky sváží do mycího centra (které je letos poprvé přímo v Brně), aby je dodal na stánky opět čisté. 

I když vánoční trhy v Brně za poslední roky výrazně pookřály a jen za loňský rok je navštívilo 1,3 milion návštěvníků, organizátory to neuspalo. Každý rok se snaží o nějaké zlepšení či novinku. Zdá se, že Brno má o vánočních trzích vlastní šmrncovní vizi a nebojí se ji naplňovat. 

Článek vyšel v Hospodářských novinách 2019