Čekala jsem, kdy za mnou vystartuje ostraha z vrátnice, když jsem se probojovávala na horu suti a pod nohama mi ujížděly rozlámané cihly, kusy stropů nebo slisovaný výtah. Nevnímala jsem, že mé tenisky přestávají mít barvu černou, stávají se bělejšími a prach mi ulpívá i na rtech. Že kolena mám zase černá od podlah v halách, kde si klekám k lepšímu záběru. S úžasem jsem v bordelu objevovala detaily i střepy místy zrůdné historie. No a k tomu to dramatické nebe!

Zbrojovka byla založená v roce 1918. Vyráběla nejen zbraně (kterými zásobovala nejeden světový válečný konflikt), ale i motory či traktory (slavný Zetor) a kratinký čas i automobily. Po krachu podniku byli poslední zaměstnanci propuštěni v roce 2006. Od té doby se areál pronajímal, chátral a teď je z větší části zbouraný, aby udělal místo Nové Zbrojovce s byty, kancelářemi a zábavou. Škoda, že neumíme domy ve starou fabriku zrekonstruovat, aby v nich zůstala stará duše oděná do nového hávu.