Věděla jsem, že ho máme jen kousek za Brnem, ale nikdy jsem se tam nedokopala. Až výstava fotografií Alžběty Jungrové mě do kláštera v Rajhradu vytáhla. Tušila jsem, že to bude krásné, ale realita očekávání předčila. Už zvenku jsem zvědavě pohlédla do oken. Některá měla místo tabulek igelit, někde bylo sklo zatřené barvou. Někde byla okna zahalená do starých dřevěných okenic.

Netušila jsem, jestli výstava běží stále. Nedalo s sem dovolat. Ani webové stránky nic neprozradily. Až když stojíte těstě před vchodem, všimnete si malého létáčku velikosti A4. E-MOTION DISCONECTED. Lístky se nekupují na pokladně, ale až u stolečku na chodbě. Všechno je tu separé. Vystoupám po nizkých dřevěných sešlapaných schodech. Vidím spousty trepek vykukujících z pod hábytů, co tudy prošly. Nahoře se nadechnu. Občas je tu výstražná páska se zákazem vstupu. Jsem na hranici co se smí a nesmí. V první místnosti mě upoutá hra světla a stínu. Shltnu tu řadu otevřených dveří, co mě čeká. Nakukuju, tajím dech, prohlížím z různých úhlů, někde i osahávám. A usmívám se. 

Tohle nemá chybu a atmosféra nepřístupného zničeného křídla kláštera je pro tento projekt dokonalá. Stejně tak je dokonalá preciznost, se kterou byly fotky usazeny do míst, která jim sedí. Někde pod nimi prosvítá váleček na zdi, někde kachličky. Někdy jimi vyleze i kohoutek ve zdi. Na tohle budu vzpomínat ještě dlouho...

Kdy: do konce srpna 2022, 13-17 hod. kromě pondělků
Kde: Benediktinský klášter Rajhrad u Brna